Úvod Chronologická srovnávací tabulka Novákova života a díla 12. Novákovské dny 2009 13. Novákovské dny 2012 Klavírní soutěže V. Nováka v Kamenici nad Lipou V. Novák a Městské muzeum v Kamenici nad Lipou Miloš Schnierer a umění žít hudbou Aktuality Výsledky evidence pramenů korespondence Vítězslava NovákaKorespondence Vítězslava Nováka příbuzným Danhelum Korespondence Vítězslava Nováka Josefě Javůrkové Korespondence Vítězslava Nováka Antonínu Stříži Korespondence Vítězslava Nováka Břetislavu Bakalovi Korespondence Vítězslava Nováka s Theodorem Kosslem Korespondence Vítězslava Nováka Marii Musilové

MEZINÁRODNÍ  SPOLEČNOST  VÍTĚZSLAVA  NOVÁKA

.Občanské sdružení Mezinárodní společnost V. Nováka se zabývá soustavným šířením skladatelského a pedagogického odkazu Vítězslava Nováka (1870 – 1949)  v  českém i mezinárodním kontextu. Iniciuje koncertní činnost zaměřenou na interpretaci Novákova díla (spolu s vyhledáváním mladých talentů v pěvecké i instrumentální oblasti), organizuje putovní „Novákovské dny“ na různých místech republiky (z nichž mnohé jsou aktivovány muzikologickými konferencemi), podněcuje badatelskou, publikační a přednáškovou činnost směrovanou ke kompozičnímu dílu V. Nováka a jeho žáků, podílí se na přípravě každoroční Mezinárodní Novákovy klavírní soutěže v umělcově rodišti Kamenici nad Lipou.

Výbor:
Předseda:              Prof. PhDr. Miloš Schnierer
Čestný předseda: Prof. Ilja Hurník
Místopředseda:     Doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.
Tajemnice:            PhDr. Ludmila Peřinová, Ph.D.

Kontakt: ludmilaperinova@gmail.com(sekretariát MSVN)

Z historie Mezinárodní společnosti V. Nováka

Miloš Schnierer – předseda MSVN

            Společnost Vítězslava Nováka vznikla v roce 1980 jako zájmové sdružení tehdejší České hudební společnosti. Stalo se tak 26. září 1980 v Bítově, okrese Znojmo.
            Byl tím uskutečněn dávný záměr pana Prof. PhDr. Bohumíra Štědroně, DrSc. z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně) v Brně, dlouholetého badatele v díle Leoše Janáčka a osobního znalce hudby Vítězslava Nováka, s nímž (a s jehož rodinou) ho pojil dlouholetý přátelský vztah.
            Důvod k založení tohoto zájmového sdružení vycházel z tušeného a správného předpokladu možného polozapomínání významu skladatelského a pedagogického díla Vítězslava Nováka pro českou a slovenskou hudební kulturu první poloviny 20. století. Tento význam byl nezávisle na Leoši Janáčkovi dlouhodobě prioritní. O tom svědčila velká frekvence Novákových skladeb (a to již od roku 1895) na programech koncertů, divadel, v rozhlasovém vysílání i na gramofonových nahrávkách a rozhlasových magnetofonových záznamech. Drtivá většina Novákova díla vyšla tiskem v několika domácích i zahraničních nakladatelstvích již za skladatelova života.
            Prof. Štědroň jako vysokoškolský pedagog věnoval náležitou perspektivní pozornost Novákově osobnosti. Jednak pro širší potřeby vzdělávání učitelů základních a středních škol sám vydal publikaci Vítězslav Novák v obrazech 1), jednak inspiroval a podněcoval náležité muzikologické bádání zadáváním úkolů posluchačům oboru hudební věda.
Dodnes vděčím Štědroňově iniciativě, která mě nasměrovala ke zpracování korespondence Vítězslava Nováka s vídeňskou Univerzální edicí (jež jsem později rozšířil na disertační práci), jakož i skladatelovy korespondence s umělci, přáteli, žáky a příbuznými, což vytvořilo základ pro nedávnou práci kolektivu Prof. PhDr. Miloš Schnierer, PhDr. Ludmila Peřinová, Ph.D., PhDr. Lenka Křupková, Ph.D. pod patronací České hudební společnosti a Českého hudebního fondu. Tomuto týmu se podařilo zpracovat celkem na 1000 nejrůznějších písemností. Velká část výsledků této práce byla zveřejněna na internetových stránkách Společnosti.
Prof. Štědroň také ještě před založením SVN apeloval na vytvoření Tematického a bibliografického katalogu V. Nováka, což jsem učinil v první podobě v letech 1971-73. Po více než 20 letech bylo toto dílo v součinnosti s Dr. Ludmilou Peřinovou aktualizováno, podstatně rozšířeno a knižně vydáno (Praha: Editio Praga 1999).
            Prof. Štědroň vyslovil myšlenku o založení SVN poprvé veřejně na muzikologickém sympoziu v Kamenici nad Lipou pořádaném v září 1970 u příležitosti 100. výročí narození skladatele. K založení Společnosti došlo až o 10 let později. Pod organizační záštitou České hudební společnosti (a jejího tehdejšího tajemníka PhDr. Stanislava Tesaře) byl ustaven přípravný výbor, jemuž předsedal Prof. B. Štědroň a jehož dalšími členy se stali PhDr. Jiří Fukač a PhDr. Miloš Schnierer.
            S porozuměním tehdejších úředních institucí města Znojma a znojemského okresu mohla být ustavena SVN v slavnostní atmosféře tělocvičny základní školy v Bítově za účasti velkého množství zástupců domácí i zahraniční muzikologické obce, zástupců tehdejšího Svazu čs. skladatelů, okresu a města Znojmo a za pozornosti místních obyvatel.
            Shromáždění uvedl slovenský skladatel Prof. Andrej Očenáš – předseda Svazu čs. skladatelů a koncertních umělců, slavnostní projev měl Bohumír Štědroň, který nastínil Novákův skladatelský a pedagogický význam pro celou československou hudební kulturu, zdůraznil Novákovy vlastenecké vztahy k hudebnímu folklóru Moravy a neopomněl vyzdvihnout skladatelův trvalý zájem o Slovensko – jeho folklór a přírodu. Vzpomenul řady nejvýznamnějších Novákových žáků, zejména jmenovitě všech zakladatelů slovenské hudby první poloviny 20. století, kteří byli takřka všichni Novákovými žáky v mistrovské třídě pražské konzervatoře v meziválečném období.
            Štědroň zdůraznil Novákovo vlastenectví v době první světové války, za první republiky a zvláště pak Novákův nekompromisní postoj v době fašistické okupace. V závěru Prof. Štědroň podtrhl Novákův přínos, jenž má být (podobně jako odkaz Leoše Janáčka) neopominutelný.
            Poté bylo Dr. Fukačem přečteno programové prohlášení SVN, které zčásti odpovídalo tehdejší době, zčásti vyslovilo myšlenky trvalé platnosti, o které se opíráme i nyní. Za slovenskou hudbu se ve svém projevu vyslovil Alexander Moyzes, nejstarší Novákův slovenský žák.
            Byl ustanoven výbor společnosti v následujícím původním složení:

Nár. umělec Prof. Alexander Moyzes – předseda (Bratislava)
Prof. PhDr. Bohumír Štědroň, DrSc. – místopředseda (Brno)
Nár. umělec Prof. Dezider Kardoš – místopředseda (Bratislava)

Členové výboru:
Akad. malíř Jaroslav Novák, syn skladatele (Praha)
PhDr. Vladimír Lébl, CSc. (Praha)
PhDr. Jiří Fukač (Brno)
Tomáš Kadlec (Kamenice nad Lipou)
MUDr. Václav Kopecký (lázně Teplice nad Bečvou)
Jan Špiling (Bítov)
PhDr. Miloš Schnierer – tajemník (Brno)
(Uvedené tituly odpovídají tehdejšímu stavu). 2)

            Po úmrtí Alexandra Moyzese v roce 1986 se stal předsedou Prof. Ilja Hurník (dnes poslední žijící Novákův žák). Od roku 2008 je Prof. Hurník čestným předsedou Společnosti. Členové výboru se měnili podle „přirozeného úbytku“.
            Společnost se zaměřila na recepci díla Vítězslava Nováka v nejširším možném obsahu. Od roku 1982 do roku 2007 byl vydáván bulletin Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka (vyšlo celkem 45 čísel), který zahrnoval jak odborné studie týkající se samotného skladatele, tak jeho žáků i články jubilejní, příležitostné, zprávy z Novákovských dnů, konferencí, o zvukových nahrávkách apod. a další příspěvky podtrhující širší význam vlivu Novákovy kompoziční školy i běžné informace o stavu členské základny a činnosti SVN.
            Od roku 1985 se pořádají putovní Novákovské dny na různých místech republiky, vždy však nějak spjatých s Novákovým životem. Zahrnují koncerty (zejména mladých adeptů z konzervatoří a akademií múzických umění), muzikologické konference, vycházky spojené s prohlídkou pamětihodností daného místa, schůzovní činnost apod. a hlavně umožňují osobní setkání různých  generací Novákových příznivců a samozřejmě členů SVN. Celkem do roku 2007 proběhlo takových setkání jedenáct. V Kamenici nad Lipou se Novákovské dny uskutečnily třikrát  – v roce 1990, 1995 a v září 2009.
            SVN pracovala systémem aktivit zčásti jednotlivých členů, mezi nimiž byla řada významných osobností českého a slovenského hudebního života (což se týkalo zejm. Brna, Prahy a v minulosti částečně též Bratislavy). Průběžně vznikly i odbočky v několika místech – v Kamenici nad Lipou (původ. Předseda A. Kameník, nyní Václav Marel), ve Skutči (Jana Zemanová), ve Znojmě (Josef Nechvátal), v Teplicích nad Bečvou (MUDr. Václav Kopecký), v Českých Budějovicích (Doc. PhDr. Karel Padrta, CSc.), též i v Bratislavě z iniciativy A. Moyzese. Je přirozené, že s přibývajícím věkem členů a vývojem poměrů se ukázalo, že po roce 1989 nelze uměle udržovat dosavadní organizaci SVN.
            Nutno zdůraznit, že právě dvě nejdůležitější lokality – Kamenice nad Lipou a Skuteč se Novákovi různými způsoby věnují kontinuálně. Skuteč pořádá každoroční jarní festivaly Tomáškova a Novákova Skuteč. Ve Skutči pravidelně aspoň jednou do roka vystupuji s posluchači brněnské konzervatoře a JAMU na komorních koncertech v tamním muzeu – Památníku Vítězslava Nováka; obdobně v Kamenici nad Lipou. Rodné město Novákovo slibuje nyní stálou novákovskou expozici a dalšími koncertními a muzikologickými aktivitami pozitivní rozvoj novákovských hodnot (současně se spojením s historickými a přírodními zvláštnostmi přitažlivé turistické destinace).
            Zánikem České hudební společnosti k 31. březnu 2007 bylo nutno činnost SVN institucionálním způsobem obnovit. Vzhledem ke kontaktům v několika zemích byl název změněn na Mezinárodní společnost Vítězslava Nováka. Předsedou je nyní Prof. PhDr. Miloš Schnierer (Brno), čestným předsedou Prof. Ilja Hurník (Praha), místopředsedou Doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D. (Brno) a tajemnicí PhDr. Ludmila Peřinová, Ph.D. (Tábor – Č. Budějovice). Tímto zeštíhleným výborem je MSVN zařazena do systému občanských sdružení v evidenci Ministerstva vnitra ČR. Neopominutelné aktivní zásluhy o neutuchající činnost kolem Novákovy osobnosti nese práce právě PhDr. Ludmily Peřinové, Ph.D. Je třeba vyzdvihnout také velkou podporu aktivit MSVN ze strany Novákova vnuka Dr. Josefa Follprachta ze Švýcarska.
            Průběžnými úkoly této staronové SVN je i nadále pečovat všemi dostupnými myšlenkovými a finančními prostředky o recepci hudby V. Nováka a jeho skladatelské školy. Proto se zde objevují i jména dalších významných osobností (Alois Hába, Ilja Hurník, slovenští autoři a další Novákovi žáci – skladatelé a interpreti).
            Jsme přesvědčeni, že česká hudba 20. století má vedle nyní již světového významu Leoše Janáčka a narůstající recepce Bohuslava Martinů i v Novákovi (a jeho kompoziční škole spolu s jeho nejbližším „konkurentem“ a přítelem Josefem Sukem) hodnoty stále aktuální, jež je ovšem třeba v konzumně založeném zmateném 21. století šířit s nadějí jejich trvalého života a toto náležitě dokazovat i v zahraničí, zejména v kontextu našeho členství v Evropské unii.

Poznámky:

  1. Štědroň, Bohumír: V. Novák v obrazech. Praha: SPN, 1962.
  2. Podrobněji o zakládajícím aktu SVN in: Zprávy SVN č. 1/1982.

Přehled  Novákovských dnů:

  1. České Budějovice: 25. – 27. října 1985
  2. Brno: 5. – 7. října 1989
  3. (s hudebněvědným kolokviem  Vítězslav Novák)

  4. Kamenice nad Lipou: 21. – 23. září 1990
  5. (s vědeckým sympoziem Život a dílo V. Nováka)

  6. Teplice nad Bečvou: 25. – 26. června 1993
  7. (s muzikologickou konferencí Valašsko v díle V. Nováka
     a A. Háby)

  8. Skuteč: 25. – 26. června 1994
  9. Kamenice nad Lipou: 21. – 22. října 1995
  10. Teplice nad Bečvou: 25. – 27. června 1999
  11. (s muzikolog. konferencí Kompoziční škola V. Nováka)

  12. Znojmo: 22. – 24. září 2000
  13. Praha: 15. – 17. listopadu 2002
  14. (s muzikologickou konferencí Pražská kompoziční škola
    V. Nováka)

  15. Jindřichův Hradec: 23. – 25. září 2005
  16. (s muzikologickou konferencí)

  17. Veselí na Moravě: 14. – 16. září 2007
  18. (s muzikologickou konferencí Folklór – inspirace umění)

  19. Kamenice nad Lipou: 18. – 20. září 2009
  20. (s muzikologickou konferencí Vítězslav Novák a hudba Vysočiny)

  21. Skuteč: 20. - 21. dubna 2012

  22. (s hudebně popularizačním kolokviem Tomášek, Novák a Skuteč)
Webdesign tvorba WWW Firmadat